V neděli večer jsem na HBO konečně viděl film, jehož námět napsal Ondřej Štindl – Pouta. Film o StBákovi Antonínu Rusnákovi.  (Krátká odbočka – bylo by zajímavé vědět, jestli se pan Štindl při pojmenovávání této postavy náhodou neinspiroval Dáriusem Rusnákem, slovenským hokejistou z 80. let minulého století, který – podobně jako jeho spoluhráči Dušan Pašek a Vinco Lukáč - byl   spolupracovníkem StB). 

Předseda ČSSD Jiří Paroubek chce  prý zdanit „Pojídače kaviáru“.  Už aby bylo po volbách, nebo se pán s bradavicí definitivně zblázní.  Myslím, že celková vybraná daň z prodeje kaviáru v České republice  by nestačila ani na křestní obleček a NIKE botičky malé Margaritky.

Milé děti a neznalí, ale naivní socialističtí jedinci, dnes si povíme něco o socanském daňovém systému a daňových úlevách. Nebojte se toho názvu, vysvětlíme si to tak, že tomu bude každý rozumět. Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd. Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1 000 korun.

Myslím, že to je pro levičáky typické.

Všeho moc škodí...

Oranžovou barvu máme rádi, ale dluhy nevolíme!

Tatínku, maminko, hlavně ne Paroubka!

Když je špína zažraná...

Číslo účtu na požádání...

Aneb Jyrkův věhlas hvězd se dotýká... A nejen těch českých, ale tak nějak globálně soudruzi...

Ta sexy akce Hodina země, o které se mluvilo v sobotu večer ve všech TV zpravodajstvích, měla celosvětově upozornit na plýtvání elektřinou.

aneb

Sliby se slibují, voliči se radují...

No a v jednom případě reklama opravdu nelže...

No a pár klasických snímků z bohatého (myslím politicky bohatého) života toho, jenž bojuje za všechny obyčejné a pro něhož byly ideje Února 1948 živou výzvou už před více než 30 lety.

aneb

Děti Oranžového ráje

Nám to vyjde, co chcem máme, s větrem v zádech počítáme,
máme vůli, nám to vyjde, všechno vyjde nám,
nám to vyjde, máme zájem, nejsme zlí, jsme děti ráje,
dětem ráje, těm to vyjde, jako vám, tak nám.

Mám pocit, že letošní supervolební rok bude jednou nekonečnou řadou zcela neuvěřitelných zážitků.  Proto sem budu dávat odkazy, fotky a videa jež mi doputovaly e-mailem, nebo na něž jsem narazil při brouzdání po síti sítí.

Můj oblíbený Zdeněk Škromach prostě ční nade všemi bez ohledu na módní vlnky tu vyzvedávající Standu Grosse, jindy Davida Ratha.

Včera mi volal bratr, že natáčí v Příbrami předvolební mítink komunistů – těch co nemají nic společného s komunisty do roku 1989, ale také těch co jim vadí dokumentární záznam procesu s Miladou Horákovou.  Prý to byla v Příbrami úžasná taškařice... Kosmonaut Remek rozdávající autogramy, stylové soudružky a tak podobně. Všichni ten folklór komoušů známe velmi dobře...

Přísloví Indiánů z kmene Dakotů

Nicméně v osobním i profesionálním životě často prosazujeme jiné strategie, podle kterých se v takovéto situaci pokoušíme jednat:

         -       obstaráme si větší bič

         -       vyměníme jezdce

         -       říkáme: „...Vždyť ten kůň vždycky jezdil...“