..::ANGLE::.. Článek

Tohle se jim opravdu nepovedlo (Tomáš Haas)
Ještě jedno takové vítězství a končíme ... (Tomáš Haas)
Sociální stát a „pravicová“ vláda (Tomáš Haas)
Návrh na změnu ústavního zákona o přejmenování funkce prezidenta republiky na funkci Václava Havla (Došlo e-mailem:)
Jeho čas ještě nenastal (Tomáš Haas)
Smutný příběh plánu B (Tomáš Haas)
Pomník neznámému (?) úředníkovi (Pavel Landa)
Informační náskok (Pavel Landa)
Není žádná socka (Pavel Landa)
Automechanik si poradí (Pavel Landa)
Stalo se před 50 lety (Pavel Landa)
Boj o Prahu: Pravda a láska proti lži a nenávisti? (Ladislav Jakl)
Ve straně, mimo stranu a proti straně po sedmi letech (Tomáš Haas)
Nedokážu si představit sebe, že já jako disident, bych šel někam žebrat o peníze (Tomáš Haas)
Je to standardní? (Tomáš Haas)
Projev Nigela Farage v EP k finanční krizi Irska ve středu 24. 11. 2010 (Vít Blaha)
Pokyny budoucímu senátorovi (Pavel Landa)
Na zelené zloděje s daní (Ing. Pavel Bárta)
Kongres a opatrná naděje (Ing. Pavel Bárta)
Mlhavé dojmy a pojmy (Tomáš Haas)

Aféra Fallaciová (Christopher Caldwell)
Absolutely not, pane Pehe (Tomáš Haas)
České národní zájmy a doutník za pět centů (Tomáš Haas)
Kdo zastaví vrtule ? (Michal F. Marko)
Sebevědomí občanů a pan Špidla (Tomáš Haas)
Orwell: 100 (Ladislav Jakl)
Organised violence (Andrew Bolt)
ODS – konec revoluce (Ing. Pavel Bárta)
Václav Klaus u druhého Rubikonu (Ing. Pavel Bárta)
Fáze budování sociálního státu
Překlad návrhu Ústavy EU do srozumitelné podoby

Ekonomický nepravidelník IV. - Karel Heinrich Marx (1818 – 1883) (Modrý pták)
Ekonomický nepravidelník III. - John Stuart Mill (1806 – 1873) (Modrý pták)
Ekonomický nepravidelník II. - David Ricardo (1772 – 1823) (Modrý pták)
Ekonomický nepravidelník I. - Adam Smith (1723 – 1790) (Modrý pták)

15 let zpoždění
Soudruzi Špidla, Mareš a Svoboda mohou být spokojeni. Podařilo se jim odvrátit pokus opozice o narušení naší hladké cesty k socialismu. Perestrojka může začít ! V listopadu roku 1982 pár dnů po slavném 65. výročí Velké socialistické říjnové revoluce, která se konala a proto i oslavovala v listopadu (a tak to bylo, je a bude v socialismu se vším) zemřel Leonid Iljič Brežněv. Po něm nastoupil exšéf KGB Andropov, aby Brežněva následoval po několika měsících do rudých věčných lovišť a po krátkém působení na čele země Sovětů se za nimi odporoučel i další představitel gerontokracie Černěnko. V roce 1985 nastoupivší aparátčík Gorbačov byl v porovnání s nimi jednak úplný holobrádek a jednak opravdový inteligent. Uměl pohovořit bez papíru, jezdil mezi lid, nelíbal se na potkání s každým soudruhem jako úchyl a zavedl do ruského a posléze i do světového slovníku nové slovo – přestavba. Ekonomické zákony totiž naštěstí fungují nezávisle na stranických usneseních a proto i soudruh Gorbačov když chtěl udržet sociální vymoženosti pracujícího lidu Sovětského svazu musel s tou zapeklitou ekonomikou začít něco dělat. Od Chebu až po Vladivostok měli všichni pravověrní socialisté projevovat nadšení nad změnami které socialismus na cestě k lepším zítřkům čekají. Naši tehdejší čelní představitelé měli blíže k Brežněvovi a Černěnkovi a jak to dopadlo všichni vzpomeneme 17. listopadu. Naštěstí se Gorbačovův následník u nás nakonec našel. Sice trochu později, ale jak říká jedno české pořekadlo : „Lépe pozdě, než nikdy…“ Kouzlo osobnosti sovětského vůdce nahradil pracovitostí a brzkým ranním vstáváním. Jeho schůze svolávané na šestou ranní jsou pověstné. „Nevadí to těm, co poklízejí kravám, nevadí to ani nám“ – skvěl se titulek loňské červnové Mladé fronty Dnes, kterým novopečený premiér a vítěz voleb Vladimír Špidla vysvětloval tuto svoji zvláštní libůstku. Z řečeného takřka gottwaldovského výroku mimochodem jasně vyplývá, že historik Špidla s žádnou ošetřovatelkou krav nikdy nemluvil, protože to včasné vstávání vadí snad všem. Tak jako soudruh Gorbačov jezdil mezi pracující Sovětského svazu aby jim vysvětlil úkoly a cíle Perestrojky a současně je uklidnil, že když nebudou chlastat tak jako dosud, ale tvrdě pracovat, udrží si „sociální výhody“, tak i jeho žák a následovník rád pohovoří s protestujícími soudruhy odboráři na podobná témata. „Perestrojka, vy kluci pitomí, musí být, jinak byste lezli po stromech“. Věty obhájců Špidlova „Souboru opatření“ jejichž nejčastějším argumentem je, že tato vláda je první vláda, která našla odvahu a začala alespoň soft reformu, si dovolím odmítnout. Tato vláda je pokračovatelkou jednobarevné vlády ČSSD, kde nynější premiér dělal vicepremiéra. Jednobarevné vlády, která se písemně zavázala v roce 2000, že na rok 2003 navrhne vyrovnaný rozpočet. Socialistické vlády premiéra Zemana a Špidly místo slibovaných vyrovnaných rozpočtů, investic do vzdělání, zdravotnictví, dopravní infrastruktury, výzkumu a vědy, dokázala jediné – od roku 1994, kdy byly mandatorní výdaje na úrovni 21 procent, svým socialistickým rozdáváním „potřebným“ vytáhnout povinné – mandatorní výdaje až na dnešní úroveň ve výši 84 procent a zadlužovat tento stát neuvěřitelným způsobem. Premiér, kabinet a celá vládní koalice nám minulý týden vzkázali, že s rozdáváním budou pokračovat a sociální stát si rozvracet ODS nenechají. O tom, že oni společně rozvrátili veřejné finance cudně mlčí. Socialistický ekonom a prognostik profesor Valtr Komárek si myslí, že zadlužování se musí ještě zvýšit (aby se prý nastartovala ekonomika) a že ke zvýšení produktivity je potřeba zvýšit platy. Mám zcela opačný názor - žádný z těch minulý týden schválených perestrojkových zákonů nemůže nikdo nazývat reformou do doby než se začnou drasticky snižovat mandatorní výdaje. Ale to už by samozřejmě nebyl ten sociální stát. Nebo spíš stát socek ?

	Komentáře (1)

© Vít Blaha 2003 - 2007